JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD

JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD

Oddíl 1
Pravidla jednání orgánů

Článek 34
Zahájení jednání


(1) Ten, kdo je příslušný svolat odborový orgán ho svolá s dostatečným předstihem a tak, aby se jednání mohl zúčastnit co možná největší počet jeho členů. Jednání členské schůze a sjezdu oznámí nejméně 30 dnů předem, včetně programu jednání; doplňující materiály oznámené méně než 15 dnů předem a předkládané k projednání nebo schválení, může členská schůze nebo sjezd odmítnout.

(2) Orgán je usnášeníschopný, je-li přítomna většina jeho členů; to neplatí pro jednání sjezdu, který je usnášeníschopný, jsou-li přítomni delegáti disponující nadpoloviční většinou všech hlasů.

(3) Uskuteční-li se náhradní členská schůze nebo sjezd do dvou měsíců poté, co svolaná členská schůze nebo sjezd nebyla usnášeníschopná, je tato usnášeníschopná, disponují-li členové nebo delegáti alespoň deseti procenty všech hlasů. Náhradní členskou schůzi nebo sjezd svolává se stejným programem jednání ten, kdo svolal tu původní.

(4) Předsedajícím jednání orgánu je jeho předseda; není-li předseda, ani ten kdo ho zastupuje přítomen, může orgán určit předsedajícího ze svých přítomných členů.

(5) Jednání orgánu řídí předsedající; to nevylučuje, aby se z rozhodnutí předsedajícího a podle jeho pokynů, na řízení jednání podíleli i jiní přítomní, nevysloví-li s tím jednající orgán nesouhlas.

(6) Člen orgánu může na jeho jednání podávat návrhy. Host může podat návrh pouze se souhlasem předsedajícího, nerozhodne-li orgán jinak. Projednání návrhu doručeného orgánu zajistí předsedající.

(7) Orgán na začátku svého jednání schválí program jednání a přítomnost hostů. Změnu oznámeného či schváleného programu může navrhovat člen orgánu i v průběhu jednání. Záležitost, která nebyla zařazena do programu jednání při jeho oznámení, lze rozhodnout pouze se souhlasem většiny, disponující alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných.

(8) Předsedající určí zapisovatele jednání a jednoho ověřovatele z členů orgánu, neschválí-li orgán počet vyšší. Určení ověřovatele se nevyžaduje, pokud zápis z jednání orgánu ověřují svými podpisy všichni jeho přítomní členové.

(9) Ten, kdo ověřuje usnášeníschopnost, zjistí, zda je orgán usnášeníschopný a oznámí výsledek. Nezřizuje-li orgán mandátovou komisi, ověřuje usnášeníschopnost předsedající.


Článek 35
Pracovní komise pro jednání orgánu

(1) Členská schůze nebo sjezd zvolí na začátku svého jednání mandátovou komisi, návrhovou komisi a v případě voleb také volební komisi. U ostatních orgánů se tyto komise zřizují, rozhodne-li tak orgán na začátku svého jednání.

(2) Činnosti mandátové komise a činnosti volební komise může vykonávat jedna společná mandátová a volební komise.

(3) Pracovní komise pro jednání orgánu jsou tříčlenné, neschválí-li orgán, který je zřizuje, počet vyšší.

(4) Mandátové komisi přísluší ověřovat usnášeníschopnost, mandát jednotlivých členů orgánu a výsledky hlasování.

(5) Volební komisi přísluší řídit průběh voleb a provádět sčítání hlasů. V průběhu voleb je oprávněna rozhodnout sporné otázky volebního řádu.

(6) Návrhové komisi přísluší shromažďovat jednotlivé návrhy na usnesení a předkládat je k hlasování.

Článek 36
Diskuze

(1) V diskusi je udělováno členům orgánu slovo v pořadí, ve kterém se o ně přihlásili. Do diskuse se mohou přihlásit také hosté.

(2) Do uděleného slova lze řečníkovi vstupovat také stručnými technickými nebo faktickými poznámkami, například námitkami a doplňujícími otázkami.

(3) Pozměňovací návrhy k projednávanému bodu nelze v diskusi podávat při technické nebo faktické poznámce.

(4) Nerozhodne-li jednající orgán jinak, je délka příspěvku omezena na 5 minut.

(5) Předsedající může po předchozím upozornění odejmout slovo, pokud se příspěvky v diskusi netýkají projednávaného bodu programu, odchylují se od něho nebo byla překročena stanovená délka příspěvku.

(6) Není-li návrh dostatečně jasný a srozumitelný, vyzve předsedající navrhovatele, aby svůj návrh upřesnil. Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět, pokud o něm nezačal orgán již hlasovat.

(7) Diskuse končí, není-li přihlášen žádní diskutující.

Článek 37
Hlasování

(1) Člen odborového orgánu má při hlasování jeden hlas, s výjimkou sjezdu, kde delegát sjezdu za základní organizaci disponuje při hlasování počtem hlasů, odpovídajícím počtu řádných členů základní organizace ke dni oznámení jednání sjezdu. Členství oznámená NOS PČR méně než 15 dnů před jednáním sjezdu se do počtu hlasů nezapočítávají.

(2) Návrhy se přijímají veřejným hlasováním, nerozhodne-li hlasující orgán o hlasování tajném. O návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy. Jsou-li k návrhům předloženy varianty, hlasuje se nejdříve o poslední z nich. Pokud přijetí jednoho návrhu vylučuje návrhy další, o těchto se již nehlasuje. Hlasuje se v pořadí – pro návrh – proti návrhu – zdržel se hlasování, nerozhodl-li hlasující orgán o pořadí jiném.

(3) V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího, s výjimkou sjezdu.

(4) Ke každému bodu programu jednání se přijímá hlasováním usnesení.

(5) Ke schválení změn stanov a k vyloučení člena je potřebný souhlas dvou třetin přítomných hlasů.


Článek 38
Hlasování technickými prostředky


(1) Odborové orgány mohou rozhodovat hlasováním prostřednictvím oběžníku zaslaného technickými prostředky, s výjimkou
a) rozhodování o vzniku nebo zániku členství v odborové organizaci nebo jejích orgánech; to neplatí
pro volbu členů výboru pro veterány,
b) přijímání, změn nebo rušení vnitřních předpisů,
c) rozhodování o neplatnosti rozhodnutí nebo opatření odborových orgánů,
d) schvalování návrhu ročního rozpočtu a výsledku hospodaření,
e) rozhodování o sloučení s jinou odborovou organizací nebo o členství a účasti v ní,
f) rozhodování o zrušení odborové organizace a majetkovém vypořádání,
g) přijímání rozhodnutí v rozhodčím řízení.

(2) Hlasování technickými prostředky se provádí zasláním návrhu usnesení všem členům orgánu. Návrhy se mají za doručené sedmým dnem po jejich odeslání.

(3) Návrh rozhodnutí obsahuje
a) text navrhovaného usnesení a jeho odůvodnění,
b) lhůtu pro doručení vyjádření člena, není-li stanovena, platí, že tato lhůta je 15 dnů od doručení
návrhu,
c) podklady potřebné pro přijetí návrhu,
d) další údaje, jsou-li nezbytné k hlasování.

(4) Hlasující člen orgánu odesílá své rozhodnutí o návrhu zpět na adresu, ze které byl návrh rozeslán.

(5) Nedoručí-li člen orgánu ve stanovené lhůtě souhlas s návrhem rozhodnutí, platí, že s návrhem nesouhlasí.

(6) Návrh na usnesení byl přijat, byl-li zpět doručen souhlas nadpoloviční většiny všech členů orgánu.

(7) Na zaznamenání obsahu, průběhu a výsledku takového hlasování, a následné oznámení členům orgánu se přiměřeně použijí ustanovení o zápisu z jednání odborových orgánů a jeho zpřístupnění.


(8) Při volbě výboru pro veterány postačí k přijetí návrhu doručení více souhlasů než nesouhlasů s návrhem, přičemž nedoručení souhlasu s návrhem se za nesouhlas nepovažuje. Ostatní ustanovení ohlasujících členech orgánu podle tohoto článku použijí na hlasující veterány obdobně.


Článek 39
Zápis z jednání odborových orgánů

(1) Z jednání odborového orgánu se pořizuje zápis. Zápis se vyhotovuje při jednání, nejpozději však do 30 dnů po jeho skončení. Ze zápisu musí být zřejmé
a) kdo jednání svolal a jak,
b) kde a kdy se jednání konalo,
c) kdo jednání zahájil a kdo mu předsedal,
d) kdo z členů byl přítomen, kdo nepřítomen, které jiné osoby byly přítomny,
e) jaký byl program jednání,
f) jaký byl obsah diskuse a jména diskutujících, případně obsah diskusního příspěvku diskutujícího, jestliže o jeho zaznamenání při jednání požádal,
g) kdo navrhl usnesení, o němž se hlasovalo, jeho doslovné znění a zda bylo přijato či zamítnuto, počet hlasů pro, proti a zdržujících se hlasování, případně odlišné stanovisko člena orgánu při hlasování, jestliže o jeho zaznamenání při jednání požádal,
h) jméno zapisovatele, podpis předsedajícího a toho, kdo zápis ověřil,
i) kdy byl zápis vyhotoven.

(2) Přílohy, na něž zápis odkazuje, se stávají jeho součástí, zejména text pozvánky, listina přítomných, obsah dokumentů, zpráv, rozborů, diskusních vystoupení, návrhů, usnesení a rozhodnutí o nepřijetí uchazeče za člena nebo rozhodnutí o vyloučení člena. Při hlasování technickými prostředky jsou přílohou také jednotlivá hlasování členů orgánu,

(3) Po vyhotovení se zápis vhodným způsobem zpřístupní členům. Je-li zápis zpřístupněn zveřejněním, má se za to, že patnáctý den zveřejnění je dnem, kdy byl zápis oznámen. Přílohy zápisu, které není vhodné jinak oznámit, zpřístupní orgán členům k nahlédnutí tak, aby nedošlo k ohrožení osobních nebo citlivých údajů. Ustanovení věty první se nepoužije na zápisy z jednání rozhodčí komise.

(4) Zpřístupnění informace způsobilé ohrozit probíhající nebo připravované odborové
vyjednávání lze odložit do doby, než takovéto nebezpečí pomine.

(5) Doručením se zápis z jednání orgánu oznámí zejména všem členům tohoto orgánu.

(6) Z jednání sjezdu, předsednictva a výborů NOS PČR je pořizován videozáznam pro potřeby zapisovatele, ověřovatelů zápisu a rozhodčí komise v případech, kdy rozhoduje o námitkách proti obsahu zápisu. Videozáznam je uložen v sídle NOS PČR po dobu jednoho roku, nejde-li o videozáznam z jednání sjezdu, který se uchovává po dobu 2 let.

(7) Za řádné a včasné oznámení zápisu o jednání orgánu odpovídá jeho předsedající.

(8) Obsah zápisu z jednání orgánu, zejména přesnost a úplnost zapsaných usnesení, může namítnout pouze jeho člen.

Oddíl 2

Volební řád

Článek 40
Způsob volby


(1) Volby členů odborových orgánů se provádějí veřejným hlasováním, nerozhodne-li orgán provádějící volbu o tajné volbě. Při tajné volbě se volby provádějí tajným hlasováním o celé uzavřené kandidátní listině, přepsané do formy hlasovacího lístku, přičemž na hlasovacím lístku lze označit nejvýše tolik kandidátů, kolik je volitelných míst.

(2) Volby jsou zpravidla jednokolové. Dvoukolová je volba statutárního orgánu nebo rozhodneli orgán provádějící volbu, že volba na jedno volitelné místo bude provedena dvoukolově.

(3) Je-li stanoveno, že je orgán složen z členů za policii a členů za vězeňskou službu, probíhá volba delegáty základních organizací policie a delegáty základních organizací vězeňské služby odděleně. Při volbě členů orgánu za policii mají delegáti základních organizací vězeňské služby hlas poradní, a naopak.

(4) Volí-li se více orgánů, provede se nejprve volba statutárního orgánu, poté výkonného orgánu, a nakonec volba komisí.

(5) Volby do orgánů řídí volební komise, která oznámí způsob a podmínky platnosti hlasování, a po ukončení každé volby oznamuje její výsledek. Nezřizuje-li se volební komise, řídí volby předsedající.

(6) Při tajné volbě oznámí volební komise uzavření kandidátní listiny a vyhotoví hlasovací lístky se jmény kandidátů v abecedním pořadí jejich příjmení. Jména kandidátů musí být vytištěna písmem stejného druhu a stejné velikosti.

(7) Před volbou mají navržení kandidáti právo se představit. Představení každého z kandidátů není delší než tři minuty a provede se v abecedním pořadí jejich příjmení.

(8) Kandidát může z volby odstoupit nejpozději před jejím započetím; při tajné volbě nejpozději před uzavřením kandidátní listiny. Odstoupí-li poté před vznikem členství v orgánu, do kterého byl volen, nepřihlíží se k tomu.

(9) Zvolen je kandidát či kandidáti s nejvyšším počtem hlasů do počtu volitelných míst, neurčujíli stanovy, že je volba dvoukolová. V případě dvoukolové volby je zvolen, získal-li jako jediný nadpoloviční většinu hlasů; v opačném případě postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů do druhého kola, ve kterém je zvolen kandidát, který získá vyšší počet hlasů.

(10) V případě rovnosti hlasů na posledních volitelných místech se u takových kandidátů volba opakuje; to neplatí, je-li volba dvoukolová, kde je zvolen kandidát, který v prvním kole volby získal vyšší počet hlasů. Nelze-li rovnost hlasů rozhodnout stanoveným způsobem a obsadit volitelná místa, určí volební komise, že bude rozhodnuto losem či jiným způsobem.