T-Mobile – sdělení

T-Mobile


Rámcová smlouva TM:

Omezení provozu vyřizování požadavků k mobilních operátorům po dobu pracovní neschopnosti:
  • od 2.5. do 10.5.2019 pro nemoc paní Králové (kralova@nosp.cz) nebudou vyřizovány běžné požadavky pro telefonní čísla rámcové smlouvy !
  • požadované změny tarifů a datových balíčků pro telefonní čísla rámcové smlouvy budou vyřízeny k 13.5. kdy je nové účetní období.
  • mimořádně akutní žádosti o blokační heslo nebo heslo pro výměnu SIM karty T-Mobile vám sdělí pan Machovič na machovic@nosp.cz
  • mimořádné akutní žádosti o jednorázové navýšení dat také zasílejte na machovic@nosp.cz
  • ostatní požadavky pro telefonní čísla Rámcové smlouvy se budou vyřizovat až 13.5.2019.
  • unikátní kódy pro O2 Family budou také vyřízeny až 13.5.2019.
  • pro telefonní čísla T-Mobile v nových smlouvách vedených již na fyzické osoby(na RČ) ale užívající navíc výhodný program od NOS PČR si řeší sami členové již přímo s operátorem a to buď´ na prodejně operátora a nebo na zákaznické lince operátora.

T-Mobile program:

Vstoupit do T-Mobile Programu lze buď na značkové prodejně nebo přes internetové stránky společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. https://www.t-mobile.cz/web/cz/program-t-mobile. Vždy budete muset uvést přihlašovací údaje a to číslo T-Mobile Programu a heslo T-Mobile programu. Na prodejně s Vámi vše zařídí pracovník T-Mobile. Na internetu se řídíte danou nabídkou.


Informace a manuál k T-Mobile programu naleznete ZDE! (Nutné přihlášení!!)

Upozornění:
  • Na internetu i na prodejně naleznete v nabídce daleko více tarifů, balíčků a možností
    k objednání služeb, sleva bude poskytnuta pouze na hlasové tarify zařazené v programu, které si můžete aktivovat i po doručení SMS správy o přiřazení telefonního čísla pod T-Mobile program NOS PČR (T30, T1500, S námi síť nesíť)
  • Při objednání jsou nastaveny původní ceny T-Mobile, které budou uvedeny i na smlouvě, sleva se Vám nastaví až po aktivaci balíčku (ověření členství, souhlas NOS PČR). Pokud si chcete aktivovat tarif T1500 tak si ho aktivujte po potvrzující SMS o zařazení pod T-Mobile program. Plná cena tarifu je 4.537,-Kč s DPH.
  • Čísla a služby musí být registrovány pouze na rodné číslo člena NOS PČR a ten za ně nese plnou odpovědnost, v T-Mobile Programu můžete mít zařazeno max. 5 čísel (v součtu celkem
    u T-Mobile i mimo program), pokud tento limit překročíte, budete z programu automaticky vyřazeni a bude Vám odebrána sleva. Pokud je telefonní číslo vedeno na jiné rodné číslo než na člena NOS PČR nebude sleva navedena.
  • Nastavení, požadavky, reklamace si zajišťujete sami přes info-linku T-Mobile nebo na jakékoliv pobočce.
  • Po zažádání zařazení telefonního čísla pod T-Mobile program NOS PČR trvá až 5 dní, než se telefonní číslo dostane k potvrzení na

    NOS PČR, po potvrzení trvá dalších 5 dní, než T-Mobile slevu na telefonní číslo navede.

Všechny další informace týkající se T-Mobile Programu získáte prostřednictvím Zákaznického centra, které je vám k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu na tel. čísle 800 73 73 73. Hovory uskutečněné z mobilní sítě T-Mobile jsou zdarma.
Odkaz na internetovou stránku: https://www.t-mobile.cz/web/cz/program-t-mobile

S pozdravem a přáním hezkého dne

Simona Hlavicová
Nezávislý odborový svaz Policie České republiky
Bartolomějská 306/7
110 00 Praha 1
Tel: +420 739 534 534
e-mail: hlavicova@nosp.cz
web: http://www.nospcr.cz

Informace z jednání Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny

Informace z jednání Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny

Dne 21. 03. 2019 se uskutečnila 20. schůze Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Třetím bodem jednání schůze byl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 410. Konkrétně se jedná o novelizaci ustanovení § 48 zákona o služebním poměru o výdělečné činnosti.

Vedle poslanců výboru se jednání zúčastnil ministr vnitra Jan Hamáček, policejní prezident Jan Švejdar a ředitelé dalších bezpečnostních sborů. Za vedení NOS PČR byli jako hosté přítomni Milan Štěpánek, Milan Synek a Petr Cieluch.

K projednávanému bodu byla vedena obsáhlá obecná rozprava, kde vedle poslanců vystoupili i představitelé jednotlivých bezpečnostních sborů. Ke konci rozpravy umožnili na žádost poslanci výboru vystoupení hosta – předsedy NOS PČR Milana Štěpánka. Ten ve svém vystoupení shrnul podněty svazu ke změně projednávaného ustanovení, oponoval tomu, že by díky jeho přijetí masové množství policistů zahájilo výdělečnou činnost. Pozitivně zhodnotil i návrat k obdobné praxi, jaká byla v  ustanovení zákona č. 186/1992 Sb. V rámci policie reálně nelze vytvořit předpis, který by pokryl široké spektrum policejních služeb a určil, kde může dojít ke střetu zájmů. Striktní předpis by naopak mohl být zneužíván i při drobné výdělečné činnosti k ukončení služebního poměru, což si při nedostatku policistů nemůžeme dovolit. Poukázal také na to, že jistě je možné striktně zakázat výdělečnou činnost, ale jako jediná protiváha se jeví zásadní posílení tarifu, jako tomu bylo například v původní podobě zákona č. 361/2003 Sb. před jeho konečným schválením. Předseda reagoval na tvrzení poslanců o benefitech policistů s tím, že kterákoliv firma nabízí svým zaměstnancům daleko více benefitů než policie. Při této příležitosti požádal koaliční i opoziční poslance, ať se obrátí na paní ministryni financí a požádají ji, zda by v rozpočtu nenašla pár milionů na stravenky pro policisty, což je věc, která se bez výsledku řeší tři roky. Rovněž upozornil, že ani bývalí příslušníci nemají vyjma výsluhy žádné benefity – záměr zákona o veteránech nebyl realizován a bývalí příslušníci by si zasloužili nějaké sociální jistoty, zejména ti, kteří jsou už v důchodovém věku.

Vládní stanovisko k novele zákona o služebním poměru – cesta správným směrem

„Příslušnickým“ veřejným míněním napříč bezpečnostními sbory v minulých dnech významně zahýbala novela poslance Zdeňka Ondráčka, jejímž neuralgickým bodem, kromě jiných méně neuralgických bodů, byl návrh na nezapočtení odměn poskytovaných podle § 123 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru. Horečnatá jednání odborových svazů, ale také ředitelů bezpečnostních sborů a nekompromisní postoj ministra vnitra k této novele, přinesla první plody.

Na jednání dne 11. března 2019 zaujala vláda k tomuto návrhu zákona negativní postoj. Své nesouhlasné stanovisko (celý dokument naleznete pod článkem) k výše zmíněnému neuralgickému bodu novely zdůvodnila vláda takto:

„Zrušení započítávání odměn a příplatku za službu v zahraničí pro účely stanovení výše výsluhy vláda neshledává odůvodněným, obzvláště s přihlédnutím k náročnosti a riziku výkonu služby v zahraničí v rámci jednotek mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů. Výsluhový příspěvek plní obdobnou sociální funkci jako například starobní důchod, pro jehož výpočet se zohledňují všechny zdanitelné příjmy, navrhovaný krok tak postrádá smysl. Zejména nezapočítání odměn do výsluhového příspěvku by znamenalo natolik významné snížení částky určené pro výpočet výsluhového příspěvku, že by pravděpodobně vedlo k nárazovému odchodu velkého množství příslušníků, a prohloubilo tak personální problémy u jednotlivých bezpečnostních sborů. Vláda rovněž nesouhlasí s tvrzením obsaženým v důvodové zprávě, že v rámci bezpečnostních sborů díky odměnám dochází k účelovému navyšování služebního příjmu některým vybraným příslušníkům pro účely výsluhového příspěvku. Pokud takovéto případy nastaly, jednalo se pouze o excesy jednotlivců. V případě, že by bylo předkladatelem uvedené tvrzení akceptováno, de facto by tím byli trestáni v rámci kolektivní viny všichni další příslušníci, což vláda považuje za zcela nepřijatelné. Lze zvažovat jiné řešení, například omezení výše odměn, jako je tomu u státních zaměstnanců podle zákona o státní službě. Redukce výsluhových nároků o odměny by tak mohla mít odraz v odchodu příslušníků, kteří splňují podmínky na přiznání výsluhových nároků, přičemž nejčastěji se bude jednat o ty nejkvalitnější a nejzkušenější příslušníky. Zároveň jde o nesystémové a rovnostářské opatření, kdy ti, kteří jsou výkonnější, by na tom byli stejně jako ti průměrní. Znevýhodněni budou ti, kteří ve služebním poměru zůstanou a zavčas neodejdou, neboť ti, co zůstanou, budou mít menší výsluhu než ti, kteří odejdou zavčas. Celkově by to znamenalo ztrátu motivace k dosahování lepších výsledků. Jelikož návrh zákona ve vztahu k uvedené změně nepočítá s delší legisvakancí, hrozí, že by mohlo dojít k jednorázovému odchodu většího počtu příslušníků, čímž by mohlo dojít k personální destabilizaci bezpečnostních sborů.

Vláda dále připomíná, že působení příslušníků bezpečnostní sborů v zahraničních misích, zejména v misích a operacích Společné bezpečností a obranné politiky EU, patří k tradičním a silným nástrojům zahraniční politiky. Mise pracují na posilování kapacity vybraných zemí čelit vnějším i vnitřním výzvám, budovat instituce zajišťující právo a pořádek jakožto nezbytného předpokladu pro udržitelný rozvoj, čelit nelegální migraci apod. Příslušníci bezpečnostních sborů tvoří s ohledem na svoji expertízu významnou a nenahraditelnou část českých civilních expertů v zahraničních misích. Takto výrazným zásahem do způsobu jejich odměňování během služby v zahraničí by přišli o velmi výrazný motivační prvek, a to právě v době, kdy na sebe Česká republika naopak vzala závazek takové působení všemožně podporovat. Návrh je tak v rozporu s přijatými závazky České republiky a jeho přijetí by mělo v konečném důsledku dopad na důvěryhodnost České republiky na mezinárodním poli.“

Nečiníme tak pokaždé, ale tentokrát – vládo díky. Současně věříme, že příslovečný zdravý rozum a logické argumenty, které vláda předložila, přesvědčí i poslance našeho zákonodárného orgánu, že i oni jsou odpovědni za akceschopnost bezpečnostních sborů. A bez nich, to ví i děti, stát fungovat nemůže.

 

JUDr. Milan Štěpánek, předseda NOS PČR

Příloha:

ke stažení ZDE

Náhrada škody za nezákonné rozhodnutí

Náhrada škody za nezákonné rozhodnutí

 V lednu tohoto roku došlo k zásadní změně v náhledu na nárok příslušníka na náhradu škody za nezákonné rozhodnutí služebního funkcionáře a na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný postup služebního funkcionáře.

 Dosavadní právní názor, že na výše uvedené nemá příslušník nárok, neboť zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů uvedené náhrady neupravuje, byl překonán právním názorem zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, v usnesení č. j. Konf 11/2018-16 ze dne 15. 1. 2019. Předmětem sporu byla otázka, zda žádosti o náhradu škody za nezákonné rozhodnutí služebního funkcionáře a na náhradu nemajetkové újmy za jeho nesprávný postup, má být řešen podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), anebo podle zákona o služebním poměru.

 Zvláštní senát posuzoval věc, kdy se příslušník se domáhal náhrady nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena nezákonným rozhodnutím vydaným navrhovatelem v kázeňském řízení a náhrady škody, spočívající v nákladech správního řízení, ve kterém se proti nezákonnému rozhodnutí navrhovatele bránil. Senát konstatoval, že v obou případech jde o nárok na náhradu újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí. Senát dospěl k závěru, že zákon o služebním poměru obsahuje v § 98 a násl. komplexní úpravu náhrady škody způsobené ozbrojeným sborem jeho příslušníku, a to včetně škody vzniklé porušením právní povinnosti při výkonu služby a v přímé souvislosti s ním, což zahrnuje i rozhodování ve věcech služebního poměru. Uvedl také, že z komplexní úpravy odpovědnosti bezpečnostního sboru za újmu způsobenou jeho příslušníkovi porušením právní povinnosti při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby, vyplývá, že nelze uvažovat o použitelnosti zákona o odpovědnosti státu na náhradu týchž škod. Zvláštní senát se proto neztotožnil s rozhodnutími Nejvyššího správního soudu, která použitelnost zákona o odpovědnosti státu dovodila, neboť tato rozhodnutí vycházejí při svých závěrech toliko z postavení služebního funkcionáře jako správního orgánu, aniž by zohlednila komplexnost úpravy odpovědnosti za újmu v zákoně o služebním poměru.

 Při poskytování právní pomoci příslušníkům se lze setkat s nezákonnými rozhodnutími poměrně často. Také případy, kdy se řízení ve věcech služebního poměru, a následné soudní řízení vede několik let, mnohdy díky zcela nesmyslným obstrukcím, zarputilé snaze „podržet“ i zjevně vadné rozhodnutí, opakovanému zamítání odvolání proti rozhodnutí a navazující opětné soudní řízení, podávání kasačních stížností na rozhodnutí soudů ve věcech totožných s těmi, které již byly Nejvyšším správním soudem rozhodnuty ve prospěch žalobce, nejsou případy hypotetickými, ale zcela reálnými. Dosud to bezpečnostní sbory nic nestálo. Zdá se, že uvedená láce pomalu končí. Prospěch ze zjednání nápravy v rozhodování ve věcech služebního poměru jistě nebudou mít jen příslušníci, ale také bezpečnostní sbory. I to je totiž cesta k dobré pověsti bezpečnostního sboru, dodržování etického kodexu a služebního slibu.

JUDr. Petr Tomek, člen předsednictva NOS PČR

Jednání k novelizaci zákona o služebním poměru

Dne 6. 3. 2019 se uskutečnilo jednání předsedů NOS PČR, OSH, OSOO a UBS s prvním náměstkem ministra vnitra JUDr. Ing. Jiřím Nováčkem v otázce novelizace zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Tiskovou zprávu k tomuto jednání naleznete zde, níže je připojen dopis ministra vnitra příslušníkům bezpečnostních sborů.

Dne 05. 03. 2018 zaujal Výbor NOS PČR pro policii negativní stanovisko k návrhu poslanců Zdeňka Ondráčka, Jiřího Maška, Radka Kotena, Jana Bartoška a Hany Aulické Jírovcové, na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 399). Negativní stanovisko je odůvodněno tím, že nezapočtení odměn poskytovaných podle § 123 zákona o služebním poměru postihne i příslušníky, zejména v nižších služebních hodnostech, jimž jsou poskytovány odměny v minimální výši, nicméně alespoň částečně vylepšují jinak nepříliš vysoký průměrný služební příjem pro účely výsluhových nároků. Nelze nepoukázat ani na snahu o nivelizaci výše výsluhového příspěvku pro příslušníky, kteří jsou odměňováni za kvalitní výkon služby a příslušníky, kteří takovou kvalitu neodvádějí. Zásadním způsobem budou znevýhodnění příslušníci s vysokou odborností a dlouholetou praxí, jimž jsou poskytovány odměny v tomu odpovídající výši. Důsledky pro tisíce příslušníků nemohou ospravedlnit záměr zabránit jednotlivcům, aby nedosáhli na nepřiměřené výsluhové nároky. Nabízelo se hned několik způsobů, jak tomu zabránit bez vedlejších negativních dopadů.

Sama skutečnost, že návrh byl podán v tak nekvalifikované podobě, vede, a signály ze všech bezpečnostních sborů to jednoznačně potvrzují, nejen k nervozitě, ale dokonce k výraznému zvýšení žádostí příslušníků o propuštění ze služebního poměru. Nedostatek příslušníků se odrazí i na podmínkách výkonu služby těch příslušníků, kteří ve služebním poměru zůstanou. Nelze se nezmínit ani o tom, že prostředky vynaložené na nábor nových příslušníků mohly být investovány účelněji – do odměňování stávajících příslušníků.

Toto negativní stanovisko není ojedinělé, stejný postoj má Odborový svaz hasičů a Odborový svaz státních orgánů a organizací. Opakovaně se k této věci vyjádřil i ministr vnitra Jan Hamáček. V rámci mezirezortního připomínkového řízení zaujaly nesouhlasná stanoviska také tyto subjekty: Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Úřad pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Ministerstvo spravedlnosti ČR. Ministerstvo financí své původně kladné stanovisko změnilo na neutrální.

Chceme příslušníky bezpečnostních sborů ubezpečit, že není důvod k panice a k odchodům ze služebního poměru z obavy založené na omezení výsluhových nároků. Ochrana těchto oprávněných sociálních výhod je naší prioritou směrem ke všem příslušníkům bezpečnostních sborů.

 

 

JUDr. Milan Štěpánek, předseda NOS PČR

 

příloha:

dopis_prislusnikum_bezpecnostnich_sboru

 

Stanovisko výboru NOS PČR pro policii k návrhu novely zákona o služebním poměru

 

Dne 5. března 2019 proběhlo v Praze jednání výboru NOS PČR pro policii, který je tvořen ze zástupců rad útvarů jednotlivých krajů a členy předsednictva svazu za policii.

Výbor zaujal negativní stanovisko k návrhu poslanců Zdeňka Ondráčka, Jiřího Maška, Radka Kotena, Jana Bartoška a Hany Aulické Jírovcové, na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 399) – viz materiál v příloze.

Příloha v PDF

t039900

Převod tel. čísel RS T-Mobile NOS PČR – pokračování

Od 04.03.2019 bude opětovně zahájen převod (pokračování) tel. čísel ze staré Rámcové smlouvy NOS PČR do nového T-Mobile programu NOS PČR. Tentokrát byl vyjednán jednodušší postup převodu. Detaily tohoto postupu najdete v níže připojeném dokumentu. Aktuální ceníky by Vám měly dorazit e-mailem od předsedů ZO nebo využijte ESNOS (po přihlášení – stejné jako do Intranetu PČR), přímý odkaz na aktuální ceník.

Návod k převodu nebo získání nové SIM z T-Mobile programu NOS PČR neleznete zde.

Slovenská policie inspirující

Dlouhá léta řešený a stále nevyřešený problém příspěvku zaměstnavatele na stravování u Policie České republiky je nadále v zájmu NOS PČR, byť někteří tvrdí něco jiného. Svou činnost jsme dokumentovali dopisy vládním a politickým v závěru roku 2018, a nezastavili jsme se na hranicích České republiky. Vedeme jednání s českými europoslanci a požádali jsme o stanoviska kolegy ze zahraničí, ať už v rámci Visegrádské čtyřky nebo EuroCOP.

Jako první nám přišla informace od našich nejbližších kolegů z Odborového zväzu polície v SR – výňatek z jejich zákona o státní službě příslušníků policejního sboru a z kolektivní smlouvy vyššího stupně pro příslušníky policejního sboru na roky 2019 – 2020. Materiál je jistě inspirující a vhodný k prosazování i v českých podmínkách, jak se můžete dočíst v připojeném dopisu, který byl doručen ministrovi vnitra.

Milan Štěpánek

Stanovisko NOS PČR k návrhu Policie České republiky na změnu zákona o služebním poměru

Pracovní komise NOS PČR posoudila pracovní návrh Policie České republiky na novelizaci zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a zpracovala k němu předkládané stanovisko. Ve stanovisku jsou uvedeny pouze reakce na návrhy, se kterými se komise v navrhovaném znění neztotožnila. S ostatními návrhy se komise buď ztotožnila, anebo k nim zaujala neutrální postoj. Některé návrhy byly zapracovány i do návrhu NOS PČR, který bude zveřejněn později.

1. K návrhu znovuzavedení hodností
Nedomníváme se, že je nezbytné znovu se vracet k zavedení hodností. Palčivý problém „pseudodegradací“, existující v období po nabytí účinnosti zákona, dávno zanikl. Problém inflace vysokých hodností na různých služebních místech návrh neřeší, spíše jej konzervuje využitím 11 hodností do 7. tarifní třídy a pro následující 2 tarifní tříd pouze 2 hodnosti. Nesmyslné je dělení hodností na poddůstojnické, vyšší a nižší důstojnické hodnosti. Neakceptovatelné je směšování vojenských hodností, včetně hodností získaných v záloze s hodnostmi příslušníků. Generálské hodnost by měla být hodností výběrovou, nikoli výsluhovou, s úsměvnou výsluhou 3 roky, jež je následujícím odst. 2 v § 8b ihned popřena.
S návrhem nesouhlasíme

2. K návrhu změn v § 113 a následujících a § 126a
Přiřazení příplatku za službu v zahraničí, který je poskytován za výkon služby k odměně za služební pohotovost, která je poskytována za připravenost ke službě, je značně nesystémové. Tento příplatek by neměl být vyloučen ze složek služebního příjmu jen proto, aby z něj nebyl vypočítáván hrubý průměrný služební příjem pro účely výsluhových nároků. Ze započitatelných složek by měl být naopak vyloučen příspěvek za sportovní reprezentaci, neboť nemá s výkonem služby v bezpečnostním sboru žádnou souvislost a jedná se o skryté financování sportu, anebo stanovit omezení tzv. „zastropováním“ výše výsluhového příspěvku.
S návrhem nesouhlasíme

3. K návrhu zrušit v § 120 skupiny zvláštního příplatku
Zrušení skupin zvláštního příplatku může v praxi vést ke snížení zvláštního příplatku pod garantovanou spodní hranici rozpětí výše příplatku pro příslušníky dosud zařazené v I. skupině. I přes tuto změnu bude muset ředitel bezpečnostního sboru stanovit výši zvláštního příplatku pro služební hodnosti služebním předpisem.
Proto doporučujeme, aby po zrušení skupin byla stanovena spodní hranice, například ve výši 5 000 Kč.

4. K návrhu změnit § 122 o osobním příplatku
Návrh na „nové“ rozhodování o osobním příplatku při novém ustanovení na služební místo povede k návratu praxe, kdy osobní příplatek nebude při novém ustanovení na služební místo vůbec přiznán. V doplněné větě by mělo být uvedeno, že se při novém ustanovení přihlíží k dosavadnímu hodnocení příslušníka.
S navrhovanou variantou nesouhlasíme

5. K návrhu změny § 124 odst. 3
Navržená změna znamená, že se na příslušníka zařazeného v záloze pro přechodně nezařazené nebude vztahovat zvýšení základního tarifu, zvláštního příplatku, případně dalších složek služebního příjmu, které se v současné době projeví v pravděpodobném průměrném služebním příjmu.
S návrhem nesouhlasíme. Pokud by se navržená restrikce měla týkat pouze příslušníka v záloze pro studující, bylo by možné s takovým opatřením souhlasit.

6. Ke stabilizačnímu příplatku – § 135b
V dalším legislativním procesu se přikloníme k variantě, která bude spravedlivá a skutečně povede ke stabilizaci příslušníků.

7. K příspěvku na individuální ustájení služebního psa – § 135c
Výši příspěvku považujeme za nepřiměřeně nízkou.

8. Ke změně v poskytování náhrad cestovních výdajů – § 149
Se zrušením nárokového přiznání náhrad cestovních výdajů pro příslušníka převedeného na základě výsledků výběrového řízení se nelze ztotožnit. Nepostihne totiž jen příslušníka, ale zásadně omezí bezpečnostnímu sboru výběr vhodného uchazeče o služební místo a sníží kvalitu obsazování služebních míst. Pokud se v současné době rozhoduje o vhodnosti uchazeče podle ekonomického hlediska, je někde problém. Taktéž neposkytnutí náhrad při převedení na jiné služební místo v důsledku špatného služebního hodnocení nemůže být trestem pro příslušníka. Jde o zájem bezpečnostního sboru.
S návrhem nesouhlasíme.

9. K doručování zmocněnci – § 176
Uvedenou změnu považujeme za irelevantní. Advokáti užívají datovou schránku a ostatním zmocněnců lze doručit rozhodnutí (písemnost) náhradním způsobem.
S návrhem nesouhlasíme.

10. K úhradě nákladů řízení ve věcech služebního poměru – § 177
Přijetím návrhu by se zásadně snížila možnost příslušníků bránit se nezákonným rozhodnutím služebních funkcionářů. Při nákladnosti právních služeb se fakticky omezuje právo příslušníka na hájení svých práv. Odůvodnění tuto snahu nepokrytě vyjadřuje. Bezpečnostní sbory by se měly zasadit o to, aby nebyl rozhodnutími porušován zákon, a nikoli omezit možnost jejich nápravy. Není pravdou, že v jiných typech řízení není náhrada nákladů poskytována. Zaměstnanec v pracovním poměru u soudu (jiné řízení v pracovněprávních sporech neexistuje) nárok na náklady má. Také podle § 166 zákona o státní službě se státním zaměstnancům poskytuje úhrada nákladů řízení.
S návrhem nesouhlasíme.

11. K návrhu na zjednodušení řízení ve věcech služebního poměru – § 178
Podle našeho názoru musí být vedeno řízení před vydáním rozhodnutí ve věcech služebního poměru také v případech odvolání ze služebního místa a o snížení nebo odnětí osobního příplatku.
Návrh požadujeme doplnit.

12. K návrhu zakázat odbory
Právo na odborové sdružování lze podle mezinárodních úmluv pouze omezit, nikoli zakázat.
S návrhem nesouhlasíme.

Za pracovní komisi NOS PČR
JUDr. Petr Tomek, Mgr. Bc. Milan Synek, členové předsednictva NOS PČR

Příspěvky na organizovanou rekreaci dětí v roce 2018

Pro informaci členské základny o sociální péči – pro členy Nezávislého odborového svazu Policie České republiky sděluje předsednictvo NOS PČR následující. V roce 2018 bylo předsednictvu podáno 391 žádostí členů odborového svazu o poskytnutí příspěvku na organizovanou rekreaci dětí. Schváleno jich bylo 367, neboť 24 žádostí nesplňovalo náležitosti požadované svazovými předpisy.

Celkové náklady na uvedené příspěvky, včetně příspěvků čtyřem základním organizacím na pořádání dětského tábora, tak činily za rok 2018 částku 241 500 Kč. Všech 367 platebních příkazů pro jednotlivé členy bylo zadáno k úhradě během dne 31. ledna 2019. Zbývá dodat, že se jedná pouze o dílčí část úhrad, které svaz poskytuje ze svého rozpočtu pro členy NOS PČR.

Milan Štěpánek